www.oStavbe.sk

Ahojte,
chcel by som sa opytat ake mate skusenosti s trojsklami plnene kryptonom alebo argonom, aka je ich zivotnost?
Po kolkych rokoch tie plyny vyprchaju, da sa v buducnosti nejako potom zmerat, ci splnaju tepelno izol vlastnosti.
A vlastne aky je ich cenovy rozdiel?
Dakujem.

PS: niekde som cital, ze krypton skor vyprcha ako argon, co je na tom pravdy?

Odporucam ti ist do trojskiel s Ar. Prinos Kr na celkove U je oproti navysenej cene, nie je take markantne. Pokial mas ramy, do ktorych sa daju osadit 44mm skla, tak vol jednoznacne plnene Ar(optimalna sirka vzduchovej medzery je 15-16mm). Kr ma optimalnu sirku vzduchovej medzery 8-10mm, teda je vhodne aj na pouzitie v trojsklach vhodnych do subtilnejsich ramov, kde by sa 40-44mm skla nevosli. Trojsklo s 2x planitherm ultra N so 16mm medzerou ma U=0,6. Porovnatelne trojskla kryptonom plnene dosahuju U=0,5.
Co sa tyka trvasnosti plynu v medzisklennom priestore. Neviem, ktory atom, ci Ar alebo Kr je mensi (nie som chemik), ale fakt je ten, ze koncentracia plynov sa bude znizovat. Niektori vyrobcovia budu tvrdit, ze plyn tam vydrzi 10-15 rokov, ale ja som voci tomu skepticky. Preto by som volil co najsirsie vzduchove medzery(16mm), ktore aj v pripade uniku vzacneho plynu zabezpecia este prijatelnu hodnotu U. Pre sklo s Ar ktore som uviedol, by sa hodnota U , po uniku Ar, pohybovala niekde v rozmedzi 0,9-1, co je stale vyborna hodnota, daleko prevysujuca hodnotu dvojskla.
Zistit, ci tam plyn este je, sa v domacich podmienkach da tazko. Mozno casom, ked sa ti zacne okno od urcitej teploty rosit. Niektori typci to maju tak vykoumane, ze podla vysky oroseneho pasika na svojich dvojsklach dokazu urcit vonkajsiu teplotu.

Ar je mensia molekula ... v poradi vzacnych plynov He, Ar, Kr, Xe, Ra

Dakujem za odpovede.
Aka je zaruka na tie skla 2,5-10rokov?
Cize, ked Ar je velkostne mensi je aj prchavejsi alebo prchavost suvisi viac s hmotnostou?
Ked sa pozriem na to z opacnej, cize prevratenej hodnoty U tak
1/0,5=2 a
1/0,6=1,6666.
Kr sklo je lepsie o cca=20% a myslim si, ze 20 percent je uz dost.
Aky je ich cenovy rozdiel?
A co tak heat mirror mate niekto skusenost?

Vdaka

roman12 píše:Dakujem za odpovede.
Aka je zaruka na tie skla 2,5-10rokov?
Cize, ked Ar je velkostne mensi je aj prchavejsi alebo prchavost suvisi viac s hmotnostou?
Ked sa pozriem na to z opacnej, cize prevratenej hodnoty U tak
1/0,5=2 a
1/0,6=1,6666.
Kr sklo je lepsie o cca=20% a myslim si, ze 20 percent je uz dost.
Aky je ich cenovy rozdiel?
A co tak heat mirror mate niekto skusenost?

Vdaka

Skla s Heat mirror foliou iba v pripade , ked vadi vyssia hmotnost okna. Vseobecne tieto skla nepatria medzi moje oblubene. Neviem ako je to teraz, ale dakedy robili tieto skla iba s Al distancnymi ramikmi a to je velke minus. Plnene Ar nic moc, HM jedine s Kr, ale to uz cena niekde inde.

Ahojte. Pred pár mesiacmi sme vyberali okná s trojsklom. Zarazila ma ponuka istej firmy, ktorá dodáva do dreveného profilu 92 trojsklo 4-18-4-18-4, plnené argónom, U(g)=0,5. (Zaujímavosťou u tohto 3-skla je, že aj keby všetok Ar vyprchal, pri plnení vzduchom je jeho U = 0,7. Všetko sú to hodnoty "vypľuté" z výpočtového programu - rovnako ako u iných kombinácií, a zaokrúhľované.) Dovtedy som si myslela, že argónové sklá dosahujú najlepšie izolačné vlastnosti pri medzere 16 mm. Predpokladala som, že pri 18 mm medzere začína viacej prúdiť plyn, čím dochádza k väčšiemu prenosu tepla. Začala som pátrať aj po iných zdrojoch. Svetlo (aspoň dúfam) mi vniesol brnenský astronóm a fyzik, zaoberajúci sa EPD, slamou a oknami Jan Hollan:

"Trojskla skutečně izolují lépe, jsou-li dutiny tlustší. Hlavně při nevelké zimě venku, což je většina roku, tehdy se vliv proudění téměř neprojevuje. Ve velkých mrazech sice už ano, ale u trojskel to není tak zlé jako u dvojskel, protože teplotní spád na dutině je téměř jen poloviční. Nemůže myslím nastat situace, že by nominálně (tj. dle šířky Swisspaceru) 16mm dutiny byly horší než 18mm.

Větší tloušťka je dobrá i proto, že ve velkých mrazech neplatí - tabule jsou hodně prohnuté směrem do dutiny, neb studený plyn v nich má menší objem i tlak. Místo 18 mm je to klidně 10 mm - u velkých tabulí, ve vnější dutině. A trojsklo tam je skutečně studenější než blíž okrajům, kde je dutina tlustší. Mám takové termosnímky, bohužel ještě nezpracované.

Větší tloušťky dutin nedělají problém tam, kde nevadí větší tloušťka trojskla. Kde vadí, musí se užít tenčí dutina s kryptonem.

Těch 0,5 W/m2K je nějaká konvenční hodnota, platná za idealizovaných podmínek - ne moc velký mráz venku, snad i bez uvažování prohnutí tabulí. Ale asi ji všichni výrobci počítají stejným způsobem, mělo by jít o hodnoty srovnatelné. Dá se jí v tomto kontextu věřit. I když v mrazech to bude pro skutečné konkrétní zasklení třeba 0,7, coby průměr přes to zasklení. Pořád ještě lepší, než 94 mm tlustý celodřevěný rám (nestřídají-li se v něm dřevěné a polyuretanové vrstvy, izoluje nevalně), není li z většiny překrytý vnější tepelnou izolací domu."

Tak sme sa potom rozhodli pre toto 3-sklo.

Jarka píše:Ahojte. Pred pár mesiacmi sme vyberali okná s trojsklom. Zarazila ma ponuka istej firmy, ktorá dodáva do dreveného profilu 92 trojsklo 4-18-4-18-4, plnené argónom, U(g)=0,5. (Zaujímavosťou u tohto 3-skla je, že aj keby všetok Ar vyprchal, pri plnení vzduchom je jeho U = 0,7.

Zvysovanie vzduchovej medzery nad 16mm uz nema vyznam. Tej hodnote pre trojsklo s 18mm medzerou U=0.5 neverim (jedine tak podla starej normy).
Kazdy z plynov ma urcitu optimalnu hodnotu, globalne minimum, pre najlepsiu hodnotu lambdy. Pri zvacsovani vzduchovej medzery nad tuto optimalnu hodnotu, hodnota lambdy je takmer konstantna, resp. mierne sa zhorsuje. Pozri sa na graf v prilohe. Trojsklo so vzduchom s dvoma pokovenymi vrstvami by malo hodnotu U priblizne 0,9.

Jarka píše:Větší tloušťka je dobrá i proto, že ve velkých mrazech neplatí - tabule jsou hodně prohnuté směrem do dutiny, neb studený plyn v nich má menší objem i tlak. Místo 18 mm je to klidně 10 mm - u velkých tabulí, ve vnější dutině. A trojsklo tam je skutečně studenější než blíž okrajům, kde je dutina tlustší. Mám takové termosnímky, bohužel ještě nezpracované.

Pan astronom nemysli vazne, ze tabule sa dokazu prehnut 8mm dovnutra Mozno tak pri 4m velkych sklach a aj to hrubky 4mm ,ale nie pri bezne velkych oknach v RD. Zober si velku vodovahu a vyskusaj na nejakych velkych oknach. Ja mam okno 2x2m a prehnutie tam ziadne nie je.
Trojsklo urcite nie je studensie v strede. Samozrejme, ze je studensie po okrajoch, najma v rohoch, kde sa stretavaju distancne ramiky, ktore maju omnoho horsiu lambdu ako vzduch, resp. plyn , ktory je v oknach.

Jarka píše:Těch 0,5 W/m2K je nějaká konvenční hodnota, platná za idealizovaných podmínek - ne moc velký mráz venku, snad i bez uvažování prohnutí tabulí. Ale asi ji všichni výrobci počítají stejným způsobem, mělo by jít o hodnoty srovnatelné. Dá se jí v tomto kontextu věřit. I když v mrazech to bude pro skutečné konkrétní zasklení třeba 0,7, coby průměr přes to zasklení. Pořád ještě lepší, než 94 mm tlustý celodřevěný rám (nestřídají-li se v něm dřevěné a polyuretanové vrstvy, izoluje nevalně), není li z většiny překrytý vnější tepelnou izolací domu."

Ako som uz pisal, je to nerealna hodnota. Preco by to malo byt pri mrazoch vsak 0,7, tak tomu celkom nerozumiem. Okno ma U rovnake, ci je 0 alebo -15°C.
Nove normy sprisnili metodiku merania a musia zohladnovat rozdielne U celeho skla. Teda co bolo podla starej normy Ug=0.5 je teraz Ug=0.6.